Vítězem soutěže o nejlepší report z ročníku 2019 se stal Jindra Křovák, když velmi těsně porazil Rosťu Gregora. Všechny reporty jsou krásné a každý vám poskytne jiný úhel pohledu na závod a jiné emoce.
Jenidiný ročník, který se nejel po Šumavě ale po severní části naší hraníce (Jizerské hory, Krkonoše, Vraní hory, Soví hory, Jestřebí hory, Orlické hory, polské Gory Stolowe a Gory Bystricne)
Na Toulání jsem se přihlásil s trochou štěstí z pozice náhradníka. Poprvé se jede mimo území Šumavy, na druhé straně republiky. Vzdálenost 600km a 15000m převýšení, budí respekt v oblasti pro mě známé z Miles, kde mi to vůbec nechutnalo. Výbavu jsem odlehčil, ale i tak jsem na startu zjistil, že to chtělo o trochu více. Na startovní "čáře" v...
Nejsilnější zážitky z celého Toulání jsem měla až poslední den. Pokusím se vám je zprostředkovat.
Píp, píp, píp. Se na to můžu píp. Píp závod. Je hluboká noc, co chvíli zaslechnu výhružné zvuky hromu. Ocitl jsem se v cizí noční krajině úplně sám, opuštěný, zasekaný ve větvích hustého křovinatého porostu. Dál to nejde ani doprava, ani doleva, ani hore, ani dole. A mám nepříjemný pocit, že to nepůjde ani zpět. Bez kola bych tu otočku...
Už od registrace jsem byl tozhodnutý, že pojedu na start, který se konal v Teplicích nad Metují v kempu Kamenec, autem. Ale týden před závodem jsem zvolil vlak s jedním přestupem v Trutnově. Ráno jsem vyrážel z nádraží v krásných 9:58 z Ostroměře v úterý 11.6.2019 směr Trutnov. Spát jsem šel asi kousek před půlnocí, takže jsem byl lehce "vykydlej",...
Bylo to silný, krásný a těžký. Už vůbec odjet z domova byl letos úspěch. Zdraví mě z jara dost potrápilo, přerušilo přípravu na dva měsíce a nevěděl jsem, jestli budu moct vůbec vyrazit. Zlatou třešničkou na dortu bylo žihadlo, co jsem obdržel v pondělí večer cestou z práce domů... pysk mi otekl do nevídaných rozměrů a žena mě ani nechtěla...
Kromě toho nejdůležitějšího, a to, že jsem vůbec dojela, tak jsem ráda za to, že jsem dojela bez defektu a bez pádu. To se mi stalo asi poprvé v životě, abych na Toulání nespadla. A navíc jsem si asi podruhé v životě jízdu terénem užívala bez obav (poprvé to bylo v Bosně při prchání před tušeným medvědem), prostě jsem kolu věřila. Konečně....
Po loňském úspěchu (2.místo) jsem znovu na startu Toulání Šumavou. Extrémní nonstop kamarádská-závodní vyjížďka bez dopomoci. Letos měří plánovaná trasa cca600km s převýšením cca14250m. Informace od pořadatelů je optimistická - trať bude prý jezdivější než vloni. Samozřejmě to byly jen kecy. Tlačení a nošení bylo zase dost a v brodech pořadatelé...
Jelikož letos došel v e-mailu s trasou i naléhavě znějící vzkaz od Standy: "Přijeď prosím na start včas, ať tam nejsou zmatky." Sbalil jsem si většinu věcí na závod už o víkendu a bez asistence Jindry. Nicméně v úterý jsem ještě po poledni finišoval s prací, potom tankoval auto a v souběhu se střídavým provozem v Bohutíně a opravovaným kruháčem...
